1) Dalajlama, Howard – Cesta ke štěstí

Pokud postrádáte vnitřní disciplínu, která přináší klid mysli, pak můžete mít jakékoliv vnější vybavení či podmínky a stejně vám to nedá ten pocit radosti a štěstí, který hledáte.

2) Dalajlama – Mými vlastními slovy

Na základě svých vlastních omezených zkušeností jsem přišel na to, že nejvyšší stupeň vnitřního klidu pochází z lásky a soucítění. Čím více pečujeme o štěstí druhých, tím větší se stává náš vlastní smysl pro klid a pohodu. Pěstování důvěrného, srdečného vztahu s druhými automaticky uklidňuje mysl. Pomáhá odstraňovat veškeré obavy a nejistoty, které bychom mohli mít, a dává nám sílu vypořádat se s překážkami, s nimiž se setkáváme. Je to nejvyšší zdroj úspěchu v životě.

3) Buddha – Klidná mysl

Ukázal jsem vám cestu k vysvobození. Musíte však mít na paměti, že jeho dosažení závisí jen na vás.

Poslední update 4.1.2015

4) Rob Nairn – Klidná mysl

Historie nezná případ buddhistické náboženské války.

5) Clive Barker – Věčné zatracení

Když už jednou přiznáte porážku, život je jako peříčko.

6) Albert Einstein

Buddhism has the characteristics of what would be expected in a cosmic religion for the future: It transcends a personal God, avoids dogmas and theology; it covers both the natural and spritual; and it is based on a religious sense aspiring from the experience of all things, natural and spiritual, as a meaningful unity.

7) Yongey Mingyur Rinpočhe – Radost ze života

Jakýkoliv pokus zachytit přímou zkušenost přirozenosti mysli do slov je předem odsouzen k neúspěchu. Nejlépe to lze popsat jako zážitek nezměrně míruplný, a jakmile se jej podaří stabilizovat díky opakované zkušenosti, jako zcela neochvějný. Je to prožitek absolutního dobra, který prozařuje veškeré tělesné i mentální stavy – včetně těch, jež se běžně označují za nepříjemné. Toto vědomí dobra, nezávislé na proměnlivosti vnějších a vnitřních zkušeností, je jedním z nejpřímějších způsobů, jak porozumět tomu, čemu buddhisté říkají „štěstí“… Pocity míru, sebedůvěry a dobra, jež plynuly z této zkušenosti – dokonce i za okolností, které by bylo možno objektivně vnímat jako stresujcí – byly neochvějné. Nečiním si jakýkoliv nárok za zásluhy za proměnu svého stavu; prostě jsem napnul všechny síly, abych přímo okusil pravdu, kterou mi předávali ti přede mnou.

Osobní zkušenosti mě naučila, že je možné překonat jakýkoliv pocit osobního omezení… Pocity nedostatečnosti, úzkosti, strachu a tak dál nejsou nic jiného než neuronové štěbetání. Jsou to v podstatě pouhé návyky. A ty je možné se odnaučit.

Přirozená podstata všech živých tvorů již je zcela prosta utrpení a je obdařena dokonalým štěstím. Ať je jakkoli strhující zamilovat se, dosáhnout úspěchu nebo získat „skvělou“ práci – nenaplněná potřeba úplného, nepřerušovaného štěstí je stále silná. V jistém smyslu umíráme stestkem po své skutečné přirozenosti. 

Buddhistický trénink nabízí alternativní přístup k prožívání života založeného na pudu přežít a v podstatě vystavěného na strachu. Dává přednost prožívání jako přehlídce podivuhodných a nádherných událostí.

Ve zkutečnosti je esencí meditační praxe právě schopnost vzdát se všech očekávání. Veškeré kvality vaší přirozené mysli – klid, otevřenost, uvolnění a jasnost – jsou už přítomny ve vaší mysli takové, jaká je. Nemusíte se snažit o nic jiného. Nemusíte přizpůsobovat ani měnit svoje vědomí. Jediné, co musíte při pozorování vlastní mysli dělat, je rozpoznat vlastnosti, které už má.

Nirvána je fundamentálně objektivním stavem mysli: akceptováním prožitku bez posuzování, což před námi otevírá potenciál vidět řešení, jež možná nejsou přímo spojená s nasím individuálním přežitím, ale spíše přežitím všech vnímajících bytostí.

Ať je uspokojení jehož dosáhneme pomocí něčeho, po čem toužíme, jakkoliv silné, stejně netrvá věčně. Cokoliv nebo kdokoli nás dnes, tento měsíc nebo tento rok učiní šťastnými, podléhá změně. Změna je jedinou konstantou relativní reality.

Ať vám vaše zkušenost slouží jako průvodce a inspirace. Užijte si to, co vidíte na své cestě. Je to vaše vlastní mysl. A protože už je probuzená, jestli si cestou najdete čas spočinout, třeba poznáte, že místo, kam chcete dojít, je místem, kde už jste.

Pouze díky klidnému spočinutí mysli v jejím přirozeném základu začneme rozpoznávat, že nejsme našimi myšlenkami, ani našimi pocity, ani našimi smyslovými vjemy. Myšlenky, emoce vjemy jsou funkcemi těla. A všechno, co jsem se naučil jako buddhista, a vše, co jsem se dozvěděl z moderní vědy, mi říká, že lidské bytosti jsou něčím víc než jen tělem.

8) Mika Waltari – Egypťan Sinuhet

Snad nejsem šťasten, ale nejsem také příliš nešťasten svou osamělostí, vždyť čím jsem byl osamělejší a vzdálenější lidem, tím jasněji jsem lidi viděl, a tím jasněji jsem viděl i jejich činy, i marnost jejich činů. Neboť marné jsou všecky činy, jež vykoná člověk za dnů svého života.

Vskutku jsi se již dost natloukl hlavou o zeď, pane můj, Sinuhete, a je čas, aby ses uklidnil a žil životem moudrého, když tě již ta věcička, kterou muži skrývají pod svou bederní rouškou k vlastní hanbě, neobtěžuje a nevhání horkost do hlavy, neboť z toho pochází všecko zlé, co se na světě děje.

Až dosud jsem se domníval, že lidská myšlenka může otevřít všecky dveře a že člověk může dosáhnout hranic vědění a že s rostoucím věděním roste i srdce lidské. Avšak čeho jsem dosáhl vším svým věděním? Čím více rostlo mé vědění, tím zatvrzelejším se stávalo mé srdce a tím plytším jsem cítil svůj život, až můj život byl jen stojatou plytkou vodou v močálech.

9) Dalajlama, Howard – Cesta ke štěstí

Štěstí závisí více na stavu mysli člověka než na vnějších událostech.