Extrémní vesmír 1 – kvazary a blazary
V tomto seriálu bych chtěl popsat extrémní objekty ve vesmíru o jejichž existenci lidstvo ještě před pár desítkami let nemělo potuchy. Mám na mysli např. supernovy, hypernovy, černé díry, super masivní černé díry, neutronové hvězdy, magnetary, kvazary, Seyfertovi galaxie, temná hmota, temná energie, atd.
Kvazar
Kvazary byly objeveny koncem padesátých let dvacátého století na prvních rádiových mapách oblohy. Při dobrém rozlišení jsou to téměř bodové zdroje a zpočátku byly považovány za rádiové hvězdy v naší galaxii. Kvazary jsou ale objekty uvnitř galaxií, jejich název je odvozen z anglického názvu „QUASi-stellAR radiosources“, což v překladu znamená „kvazisterální rádiové zdroje“. Jde o aktivní jádra velmi starých galaxií, v jejichž středu se nachází supermasivní černá díra. To kvazary řadí mezi aktivní galaxie. Okolní hmota do této černé díry padá, vytváří akreční disk, který se třením intenzivně zahřívá. Padající žhavá hmota se zbavuje energie elektromagnetickým zářením ve všech oblastech spektra. V polárních oblastech je pak hmota urychlována na obrovské rychlosti ve směru rotační osy černé díry a vzniká relativistický polární jet. Není znám žádný jiný mechanismus, který by měl tak velký zářivý výkon s tak rychlými změnami, jako mají kvazary.
V blízkém vesmíru se už kavazary nevyskytují. Černé díry ve středech galaxií, jako jsou například i naše Galaxie nebo galaxie v Andromedě, již velké množství materiálu ze svého okolí pravděpodobně spotřebovaly.
Postupem času se ukázalo, že ne všechny kavazary mají silnou rádiovou emisi, naopak – naprostá většina kavazarů, asi 90 %, vyzařuje v rádiové oblasti ve srovnání s optickým oborem slabě. Lze tedy rozlišovat tzv. radio-loud (hlasité, silně vyzařující v rádiové oblasti spektra) a radio-quiet (tiché) kavazary.
Mohutnou rádiovou emisi, odlišující od sebe radio-loud a radio-quiet kavazary, pak mají na svědomí relativistické elektrony ve výtryscích radio-loud kavazaru. kavazar se obecně skládá ze tří částí: velmi hmotné černé díry, akrečního disku a jetu, tedy výtrysku hmoty, které bývají až několik megaparseků dlouhé. Šířka spektrálních čar těchto objektů odpovídá rychlostem emitujícího plynu nad 10 000 km/s. kavazary mají stejné spektrum jako Seyfertovy galaxie, rozdíl mezi nimi je pouze kvantitativní, určen dohodou. Jasnější objekty s absolutní magnitudou menší než -23 jsou kavazary a slabší s magnitudou větší než -23 mag jsou pak Seyfertovy galaxie.
Blazar
Název blazar byl poprvé použit v roce 1978 astromonem Edwardem Spieglem, název byl odvozen od emisních galaxií BL Lacertae a silně proměněných kvazarů. Blazary jsou rovněž aktivní galaktická jádra skládající se z masivní černé díry, akrečního disku a relativistického paprsku, který obecně směřuje směrem k Zemi. Pracují na stejném principu jako kvazary. Mají schopnost prudce měnit svůj jas až na stonásobek. Vidíme je ještě jasněji než kvazary, protože jsou jejich paprsky namířeny téměř kolmo na nás. Blazar můžeme spatřit například v souhvězdí Ještěrky. Tyto nejenergičtější jevy vesmíru, jsou důležitým bodem v extragalaktické astronomii.
Nakonec všechny tyto vědecké výzkumy vedly k fascinujícímu závěru. Kvazary, blazary a rádiové galaxie jsou ve výsledku to samé, záleží pouze na pohledu, pod kterým tyto objekty vidíme. Každá aktivní galaxie v centru je velmi jasná, někdy však vidíme pouze část nebo je zcela zastíněna prstencem hmoty. Ten je tvořen oblakem plynů a prachu, čímž brání úniku světla dál do vesmíru. Právě díky tomu, že jsou kvazary natočeny prstencem kolmo k nám, vidíme jejich jasnou zářící hmotu okolo černé díry. Pokud je k nám galaxie skutečně čelem, spatříme přímo její tryskající paprsek světla a registrujeme ji jako blazar. Tyto tělesa spojuje ještě jedna věc a tou je obrovská vzdálenost od Země. Nejbližší kvazar (3C273) je od nás vzdálen 1,5 miliardy světelných let, naopak nejvzdálenější 13 miliard světelných let. Z toho plyne, že většinu kvazarů vidíme jak vypadaly před miliardami let za raného vývoje vesmíru.
Zdroje:
http://www.gamepark.cz/kvazary_nejsilnejsi_monstra_ve_vesmiru_697258.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvasar
Napsat komentář